Nejčastější chyby při dokončování bazénu

 

Bazén je postavený, technologie namontovaná, potrubí hotové a voda už možná čeká na napuštění. Mohlo by se zdát, že to nejtěžší máme za sebou.

Teď už jen zasypat prostor kolem bazénu, položit dlažbu, namontovat zastřešení a je hotovo.

Právě tato fáze ale dokáže rozhodnout o tom, zda bude bazén dalších mnoho let bez problémů fungovat, nebo zda budeme za několik let hledat únik vody pod hotovou terasou a bourat něco, co jsme pracně dokončili.

Za více než 30 let stavby a servisu bazénů jsme viděli řadu problémů, které nevznikly při samotné montáži bazénu, ale až při jeho dokončování.

A některým z nich lze předejít velmi jednoduše.

 

První chyba může vzniknout už při obsypávání bazénu

Kolem bazénu vede řada potrubí, kabelů a dalších rozvodů.

V okamžiku, kdy jsou odkryté, všechno vypadá přehledně. Za několik dní ale mohou být pod desítkami centimetrů zásypu a později pod hotovou terasou.

Proto je potřeba chránit je už při obsypávání.

Potrubí, kabely a hadice doporučujeme uložit a obsypat vhodným jemným materiálem, typicky pískem, podle konkrétního systému a projektu. V jejich bezprostřední blízkosti je zároveň potřeba velmi opatrně postupovat při hutnění.

Ostrý kámen nebo neopatrné použití hutnicí techniky může poškodit potrubí, aniž by si toho někdo okamžitě všiml.

A právě skryté poškození je nejhorší.

Dokud je kolem bazénu otevřená zemina, oprava může být relativně jednoduchá.

Jakmile je nad poškozeným místem betonová deska a nová terasa, úplně stejná závada se může změnit v drahou stavební akci.

 

Velký pozor na skimmer

Ještě citlivějším místem bývá skimmer.

Přestože je vyrobený z pevného plastu a při správné instalaci vydrží mnoho let, není nezničitelný.

Pokud kolem něj nasypeme hrubou drť a následně začneme prostor intenzivně hutnit, můžeme tělo skimmeru poškodit nebo prasknout.

Proto se v jeho bezprostředním okolí musí postupovat opatrně a použít vhodné uložení a zásyp.

Existuje ale ještě jedna chyba, se kterou se setkáváme velmi často.

 

Nezabetonujte skimmer do okolní betonové desky

Část skimmeru je konstrukčně spojena s bazénem.

Jeho zadní část ale vystupuje mimo bazénovou stěnu.

A právě zde může při dokončování vzniknout problém.

Stavební firma připravuje podklad pro okolní dlažbu a zdá se logické všechno pěkně zalít betonem. Beton se tedy dostane až ke skimmeru a jeho vystupující část se pevně spojí s okolní betonovou konstrukcí.

Na první pohled to dokonce může působit jako důkladnější řešení.

Jenže právě to nechceme.

Bazénová konstrukce a okolní betonová deska nejsou jeden konstrukční celek a mohou se v čase nepatrně pohybovat rozdílně.

Pokud skimmer pevně spojíme s oběma konstrukcemi, může se stát místem, přes které se rozdílný pohyb přenese.

A protože je skimmer plastový, může prasknout.

Proto musí být jeho vystupující část od okolní betonové konstrukce vhodně oddělena a dilatována podle použitého systému.

 

Prasklý skimmer pod hotovou dlažbou je problém, který opravdu nechcete řešit

Pokud závadu objevíme před dokončením okolí bazénu, stále máme relativně dobrý přístup.

Pokud se ale problém projeví až poté, co je kolem bazénu hotová drahá keramická dlažba, betonová terasa nebo jiné finální povrchy, začíná být oprava podstatně složitější.

Nejdříve musíme lokalizovat závadu.

Potom se k ní musíme dostat.

A to může znamenat rozebrání nebo vybourání části dokončeného okolí bazénu.

Proto říkáme:

To, co bude za týden schované pod terasou, zkontrolujte dnes dvakrát.

Máme obsypáno. Čím bazén ukončit?

Další důležité rozhodnutí přichází při dokončení horní hrany bazénu.

Možností je několik.

Můžeme použít keramickou dlažbu, betonovou bazénovou lemovku, přírodní kámen, dřevo nebo například WPC.

Každé řešení může vypadat dobře.

My u našich bazénů velmi rádi používáme betonovou bazénovou lemovku s přesahem – takzvaným nosem.

A není to jen otázka vzhledu.

 

Detail, který z terasy neuvidíte. Z vody ano.

Zákazník se při výběru materiálu přirozeně dívá na bazén shora.

Položíme krásnou keramickou dlažbu až k hraně bazénu a výsledek působí čistě a moderně.

Jenže zkuste se na stejný detail podívat z vody.

Při plavání máte oči přibližně v úrovni bazénové hrany. Najednou vidíte přechod mezi konstrukcí bazénu a dlažbou.

A právě tam může vzniknout nevzhledná spára nebo konstrukční detail, který z pohledu shora prakticky nebyl vidět.

Můžeme se jej snažit vyřešit silikonem nebo jiným zakončením, ale podle našich zkušeností je elegantnější řešení lemovka s přesahem.

Její „nos“ přechod překryje.

Dobře navržený detail bazénu by měl vypadat dobře nejen ze zahrady, ale také z vody.

Dřevo a WPC kolem bazénu? Ano, ale s rozmyslem

Dřevěná terasa u bazénu může vypadat nádherně.

Podobně je velmi oblíbené WPC, které spojuje vzhled dřeva s jednodušší údržbou.

Oba materiály mají u bazénu své místo.

Přesto bychom byli opatrní s jejich použitím přímo až k vodní hraně a zejména v prostoru pod zastřešením.

První problém jsou nečistoty.

Mezi jednotlivými prkny jsou spáry a část nečistot postupně propadává pod terasu.

Na hraně bazénu můžeme udělat krásnou ukončovací lištu, ale ta prostor pod terasou hermeticky neuzavře.

Při silném dešti nebo větším množství vody se potom část nahromaděných nečistot může vyplavit směrem k bazénu.

Proto se nám v praxi osvědčuje ukončit samotnou bazénovou stěnu pevnou lemovkou a dřevěnou nebo WPC terasu na ni vhodně navázat.

 

Pod zastřešením vzniká specifické prostředí

Je tu ještě jeden důvod, proč bychom s použitím dřeva a některých kompozitních materiálů přímo pod zastřešením byli opatrní.

Pod zavřeným zastřešením vzniká dlouhodobě teplé a velmi vlhké prostředí. Materiály jsou navíc vystaveny bazénové vodě a látkám, které voda obsahuje.

Přírodní dřevo zde může vyžadovat výrazně větší péči a při nevhodném provedení může degradovat.

Také u WPC je potřeba respektovat vlastnosti konkrétního výrobku, dilataci a podmínky, pro které jej výrobce určil.

Pokud se nám vzhled dřeva nebo WPC líbí, klidně jej kolem bazénu použijme.

My ale často doporučujeme pod samotným zastřešením použít vhodnou betonovou nebo jinou odolnou dlažbu a dřevěnou či WPC terasu začít až za touto částí.

Výsledek může stále vypadat velmi elegantně a konstrukčně je podle nás praktičtější.

 

Lepená keramická dlažba kolem bazénu není práce pro každého

Velkoformátová keramická dlažba dokáže kolem moderního bazénu vypadat fantasticky.

Jenže prostředí venkovního bazénu je náročné.

Voda, mráz, slunce, vysoké letní teploty a jejich střídání kladou velké nároky na celý systém – nejen na samotnou dlaždici.

Rozhodující je správně připravený podklad, spády, dilatace, hydroizolační řešení, použitá lepidla, spárovací materiály a dodržení technologického postupu.

Proto pokud chcete kolem bazénu lepenou keramickou dlažbu, doporučujeme opravdu zkušenou realizační firmu.

Ušetřit několik tisíc korun na nesprávném provedení může být velmi drahá úspora, pokud se po několika zimách začne dlažba od podkladu oddělovat.

 

A teď zastřešení. Kam dáme kolejnici?

Pokud máme vyřešenou bazénovou hranu a okolní povrch, přichází další detail, který se musí promyslet ještě před definitivním dokončením terasy.

Kolejnice bazénového zastřešení.

Pokud zákazníkovi realizujeme bazén na klíč, snažíme se kolejnici zastřešení zapustit tak, aby byla v úrovni okolního povrchu a byla pohodlně pochozí.

Důvod není jen estetický.

Je to také otázka bezpečnosti.

Kolem bazénu se chodí naboso a běhají zde děti. Vystupující profil kolejnice je přesně tím místem, o které si člověk může nepříjemně poranit chodidlo.

Zapustená kolejnice je méně nápadná, lépe se kolem ní pohybuje a celé řešení působí čistěji.

 

Jednokolejnicové zastřešení může okolí bazénu ještě více vyčistit

Velmi elegantním řešením jsou dnes některá jednokolejnicová zastřešení.

Kolejnice je pouze na jedné straně bazénu, zatímco druhá strana konstrukce se pohybuje po vhodně řešeném povrchu například pomocí koleček.

Na straně, odkud se do bazénu běžně vstupuje, tak nemusí být klasická kolejnice vůbec.

Výsledek je nejen vizuálně čistší, ale také příjemnější při každodenním používání.

Má to ale jednu podmínku:

musíme s tím počítat už při stavební přípravě.

Zapustit kolejnici není jen otázka vyříznutí drážky do dlažby

A tady vzniká další časté nedorozumění.

Zákazník chce zapuštěnou kolejnici, ale okolí bazénu už je prakticky dokončené.

Kvalitní příprava pro kolejnici vyžaduje přesný a stabilní podklad.

V našem provedení připravujeme betonový základ v potřebné délce pod dráhou zastřešení a také v prostoru, kam se jednotlivé segmenty odsouvají.

U běžného řešení to může znamenat pokračování základu ještě několik metrů za samotný bazén.

Základ musí být rovný, stabilní a v přesně určené výšce.

Na něj se následně montuje kolejnice a okolní dlažba se výškově přizpůsobí tak, aby vznikla požadovaná pochozí úroveň.

Je to stavebně i finančně náročnější než jednoduše přišroubovat kolejnici na hotovou dlažbu.

Podle nás ale výsledek stojí za to.

 

Než položíte poslední dlaždici, vyfoťte si, co je pod ní

Tohle je možná nejlevnější rada z celého článku.

A jednou může ušetřit spoustu času a peněz.

Kolem bazénu mohou být různé elektrické a propojovací krabice – například pro bazénová světla – a další servisní body.

Pokud je možné je zachovat přístupné, udělejte to.

Některé lze vhodně umístit například pod vyjímatelnou, nelepenou část dlažby nebo do jiného servisně přístupného místa.

A hlavně:

všechno před zakrytím vyfoťte.

Nestačí jedna fotografie celého bazénu.

Vyfoťte trasu potrubí, kabely, krabice, spoje a další důležité prvky. Ideálně tak, aby bylo možné jejich polohu později přesně určit podle pevných bodů stavby.

Za deset let si nikdo nebude pamatovat, jestli byla krabice světla 80 centimetrů nebo 1,5 metru od rohu bazénu.

Fotografie ano.

 

Přemýšlejte nad tím, že jednou bude potřeba něco opravit

Při dokončování nového bazénu nechce nikdo přemýšlet nad opravami.

Všechno je nové.

Potrubí těsní, světla svítí, skimmer funguje a zákazník se těší, až si poprvé zaplave.

Jenže bazén nestavíme na jednu sezonu.

Stavíme ho na desítky let.

Proto je podle nás jedním z nejdůležitějších pravidel při dokončování bazénu toto:

Co nemusí být navždy zazděné, zabetonované nebo nepřístupné, neschovávejme tak, abychom se k tomu už nikdy nedostali.

Po více než 30 letech stavby bazénů dnes opravujeme a rekonstruujeme i naše vlastní staré realizace.

A právě tehdy člověk nejvíce ocení, když někdo před dvaceti lety přemýšlel o tom, že bazén bude jednou potřebovat servis.

 

Dokončovací práce nejsou jen kosmetika

Obsyp, lemovka, dlažba nebo kolejnice zastřešení mohou na první pohled působit jako poslední estetické detaily celé realizace.

Ve skutečnosti jsou ale důležitou součástí konstrukčního řešení bazénu.

Špatně provedený zásyp může poškodit potrubí nebo skimmer.

Nevhodně zabetonovaný skimmer může později prasknout.

Špatně zvolený detail hrany může kazit pohled z vody.

Nevhodný materiál pod zastřešením může předčasně degradovat.

A špatně připravená kolejnice zastřešení může komplikovat používání bazénu každý den.

Proto dokončovací práce nepodceňujte.

Bazén totiž není skutečně hotový ve chvíli, kdy je v něm voda. Hotový je až tehdy, když je správně vyřešený každý detail kolem něj.